Načítám mapu…

Vytvořil: Emil Sedláček (emil.sedlacek(zavináč)volny.cz)
Oblast: Louny
Bod zájmu: Kultura
Určeno pro: Rodina, Zdatný turista, Senior
Jak: Autem, Na kole, Pěšky
Praktické informace:
Otevírací doba: Út - Ne 10.00 - 18.00 hod.
Vstupné:
Základní 40,-Kč
Zlevněné 20,-Kč
GPS: 50°21'28.52279999999837"N, 13°47'46.12560000007761"E
Web: www.gbr.cz
Email: gbr@gbr.cz
Telefon: +420 415 652 634
Adresa: Pivovarská 34, 44001 Louny
Počátky Galerie Benedikta Rejta spadají do šedesátých let dvacátého století, kdy panoval v Lounech bohatý kulturní život. Několik nadšenců uspořádalo v muzeu již v roce 1964 výstavu roláží tehdy neznámého Jiřího Koláře. Samotná Galerie Benedikta Rejta v Lounech vznikla v roce 1965 osamostatněním oddělení umění Okresního muzea v Lounech a založením regionální galerie.
Galerie svým jménem odkazuje k významnému pozdně gotickému architektovi Benediktu Rejtovi, který zemřel v roce 1543 právě v Lounech a je autorem přestavby zdejšího kostela sv. Mikuláše. Mezi jeho další známé realizace patří například progresivní stavba Vladislavského sálu či kroužená klenba trojlodí kostela sv. Barbory v Kutné Hoře. Do roku 1991 vystavovala galerie v pronajatých prostorách Malé síně na lounském náměstí. Již od roku 1967 se však pro výstavní účely připravovala rekonstrukce objektu bývalého městského pivovaru zbudovaného ve druhé polovině osmnáctého století na zchátralém středověkém hradebním systému.
Práce na této přestavbě probíhaly v letech 1967 – 1988 velmi zdlouhavě a nakonec se zcela zastavily. Novou fázi rekonstrukce započala roku 1992 architektonická studie týmu Přikryl-Bezpalec-Novotný. Konečnou podobu přestavby ale určil komplexní projekt Emila Přikryla, profesora Školy architektury na pražské Akademii výtvarných umění v Praze.
České veřejnosti je znám jako autor vily režisérky Věry Chytilové v Praze Tróji, nákupního centra Uran v České Lípě ze sedmdesátých let nebo jako jeden ze spoluautorů sociálního bytového domu IBA v Berlíně z let 1982 až 1985. Stavební práce byly ukončeny roku 1996 a v roce 1997 probíhaly úpravy interiéru budovy. Autorem všech detailů a zařizovacích prvků je rovněž Emil Přikryl, což zaručilo nebývale působivé propojení exteriéru a vnitřních prostor. Rekonstrukce respektovala provozní a výstavní požadavky galerie, byla finančně nenáročná, poskytla požadovaný standard a má vysokou architektonickou úroveň.
Stavba získala mnoho domácích i zahraničních ocenění, ale jejím největším kladem je, že poskytuje komfort při realizaci výstav náročných jak na instalaci, tak na prezentaci. Založením Galerie Benedikta Rejta začala vznikat nejobsáhlejší sbírka geometrického a konstruktivistického umění v Čechách. Od počátku se výstavní i akviziční činnost galerie orientovala na české a světové umění druhé poloviny dvacátého století, se zaměřením na konstruktivisticko – geometrickou linii českého umění. Galerie se od svého vzniku cílevědomě věnovala sbírkotvorné činnosti a mezi odborníky se tato instituce stala velice uznávanou.
Od roku 1998 byla stálá expozice zaměřena především na české konstruktivistické umění druhé poloviny dvacátého století, jejíž koncepci vytvořili Václav Cigler, Emil Přikryl a Jaromír Zemina. V expozici byli zastoupeni umělci Kamil Linhart, Zdeněk Sýkora, Josef Šimůnek, Vladislav Mirvald, Václav Jíra, Jan Kubíček, Radoslav Kratina, Jiří Hilmar, Čestmír Kafka, Václav Boštík, Olga Karlíková, Jiří John, Karel Malich, Adriena Šimotová, Stanislav Kolíbal, Karel Nepraš, Jiří Seifert, Vladimír Janoušek, Václav Cigler, Dalibor Chatrný, Vladimír Kopecký, Rudolf Sikora.
Tuto expozici v roce 2000 nahradil nový dramaturgický koncept autorských výstav souvisejících se sbírkotvorným a badatelským zaměřením galerie. Pravidelní návštěvníci mají možnost konfrontovat jednotlivé autorské soubory, zpravidla poprvé zpracované, a získat tak přehled o dění daného období a směru. Galerie Benedikta Rejta připravuje každoročně kromě výstavních projektů také bohatý doprovodný program. Přednášky a diskuse o výtvarném umění střídají přednášky z tématicky souvisejících vědních oborů, ale i koncerty vážné hudby dokreslující ducha doby.
Zmíněné akce se tak svým zaměřením vztahují k pořádaným výstavám nebo přispívají do širšího kulturně historického rámce. Jednotlivé akce jsou členěny dle své charakteristiky do pěti skupin a každé z nich je vyčleněn jeden den v týdnu.
Líbí se: 3× Nelíbí se: 0×